Hilbertinum, o. s. — Společnost Kamila Hilberta
Noskov 21, 391 43 pošta Mladá Vožice
info@hilbertinum.cz

Počet zobrazených článků: 1 (z celkem 1 nalezených)

O Kamilu Hilbertovi

Kamil Hilbert
(*12. ledna 1869 v Lounech – † 25. června 1933 v Praze) Kamil Hilbert byl významný český architekt, který se věnoval především rekonstrukcím církevních budov a jeho nejvýznamnějším dílem je dostavba Svatovítské katedrály na Pražském hradě.
Život
Byl synem malířky Karoliny Hilbert-Reifové a bratrem spisovatele Jaroslava Hilberta. Vystudoval Vyšší průmyslovou školu v Plzni, pokračoval na vídeňské Akademii výtvarných umění v prof. Fleischera (1891–1895), po ukončení studia ve Vídni působil v Praze a v Lounech (1896–1899). Po odchodu Josefa Mockera z místa stavitele Svatovítské katedrály nastoupil Hilbert v roce 1899 na jeho místo – pod jeho vedením byla katedrála v roce 1929 dokončena. Za tuto úspěšnou práci získal čestný doktorát ČVUT v Praze a byl jmenován řádným členem Archeologické komise České akademie věd a umění. Byl rovněž členem Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta a Společnosti přátel starožitností. Hilbertovy úpravy katedrály sv. Víta byly systematicky doplňovány archeologickým výzkumem. Kromě dostavby Svatovítského chrámu také projektoval řadu staveb a až do své smrti realizoval rekonstrukce mnoha významných církevních památek. Nezanedbatelná je i jeho publikační činnost. Zemřel v roce 1933 a byl pochován na vyšehradském Slavíně.
Dílo
Stěžejním dílem Kamila Hilberta byla bezesporu novogotická dostavba katedrály sv. Víta na Pražském hradě, jíž věnoval třicet let svého plodného života. Na rozdíl od svého předchůdce Josefa Mockera se jeho dostavby opíraly o vědecký výzkum (ve smyslu teorií Aloise Riegla a Maxe Dvořáka) a byly realizovány citlivě, s respektováním všech památkových hodnot. Při restaurování památek dokázal důsledně uplatňovat tvorbu soudobých špičkových výtvarných umělců. Projektoval však i řadu novostaveb v citlivém historizujícím pojetí, zejména novogotickém a secesním. Věnoval se architektuře i vědecky a podílel se na soupisu uměleckých památek.
Kromě dostavby Svatovítské katedrály vyvíjel širokou restaurátorskou činnost, zejména při rekonstrukcích sakrálních staveb:
 kostela sv. Štěpána v Kouřimi (od 1903–1908),
 kostela sv. Martina ve zdi v Praze (1905–1906),
 kostela sv. Mikuláše v Jaroměři (1906–1909),
 děkanského kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi (1908–1911),
 kostela sv. Petra a Pavla ve Volenicích u Strakonic (1909),
 kostela sv. Petra a Pavla v Mělníku včetně nástavby věže (1911–1914),
 kostela Matky Boží na Pražském předměstí v Lounech (1913),
 kostela sv. Jiljí v Nymburce (1913–1914),
 arciděkanského chrámu sv. Bartoloměje v Plzni (1914–1920),
 baziliky v Třebíči (do 1934),
 křestní kaple u kostela sv. Remigia v Praze-Čakovicích (1904–1905).


  Busta Kamila Hilberta z nového triforia katedrály sv. Víta, J. Štursa – B. Kafka, 1917–1928


Created by SYSKO       Vyrobeno pomocí phpRS - Redakčního systému.