lista domů mapa kabinetů bibliografie slovníček domů domů mapa kabinetů bibliografie slovníček domů



Hluboká nad Vltavou, Státní zámek Hluboká nad Vltavou

Národní památkový ústav


Rozsahem i kvalitou nejvýznamnější sídlo éry historismu 19. století v Čechách, původně gotický hrad královské fundace ze 13. století, od roku 1661 v držení rodu Schwarzenbergů, kteří hrad zprvu proměnili v barokní rezidenci. Dnešní výraznou neogotickou podobu zámek Hluboká získal za vlády Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu a jeho choti Eleonory, rozené von Liechtenstein. Impulzem pro toto mimořádně nákladné stavební dílo byl obdiv knížecího páru k architektuře tudorské a alžbětinské doby, se kterou se blíže seznámili během pobytu v Anglii (roku 1838 byl Jan Adolf II. jmenován tajným radou a pověřen zastupováním habsburského dvora na korunovaci královny Viktorie v Anglii, kam odjel i se svou chotí). Zejména královský hrad Windsor se stal bezprostřední inspirací pro rozsáhlou přestavbu Hluboké, která probíhala v letech 1839–1871 pod vedením vídeňského architekta Franze Beera a po jeho smrti (1861) dokončené knížecím stavitelem Damasiem Deworetzkym. Na koncepci honosných interiérů zámku se podílela sama kněžna Eleonora. Předlohy hledala v pozdně renesančních interiérech anglických sídel alžbětinské a jakobínské éry. Zámek přešel do státní správy roku 1947, kdy byl majetek primogenitury rodu Schwarzenbergů konfiskován značně kontroverzním zákonem Lex Schwarzenberg (poslední majitelé zámku JUDr. Adolf (1890–1950) s manželkou Hildou (rozenou princeznou von Luxemburg & Nassau 1897–1979) opustili Hlubokou již na počátku světové války, koncem roku 1939, kdy byli nuceni emigrovat před německou okupací).
Do luxusních prostor piana nobile a knížecích apartmá byly přirozeně zakomponovány hodnotné rodové umělecké sbírky. Narozdíl od řady obdobných historizujících realizací, interiéry Hluboké byly vybavovány bez puristických stylových omezení a své uplatnění tu našel i početný soubor kvalitního barokního mobiliáře ze 17. a 18. století (Holandsko, Vlámsko, Itálie, Rakousko). Ze zdejší sbírky historického nábytku vyniká zejména kolekce vlámských barokních kabinetů vykládaných želvovinou.
Znamenitou kolekci vlámského uměleckého řemesla ve schwarzenberských sbírkách založil Jan Adolf I. zakladatel rodových statků v Čechách. Jan Adolf byl ve službách císařova bratra arcivévody Leopolda Viléma, který byl roku 1647 jmenován místodržícím ve Flandrech. Jan Adolf jako arcivévodův hofmistr a důvěrník s ním přesídlil do Bruselu. Zde mimo jiné zajišťoval i nákupy pro arcivévodovu uměleckou sbírku. Její část také po úmrtí arcivévody roku 1662 odkazem získal (zejména skvělou kolekci vlámských tapiserií a mobiliář z arcivévodova apartmá). Svou sbírku vlámského umění (z části zakoupenou za působení ve Flandrech v letech 1647–1656, z části získanou velkorysým odkazem) kníže Jan Adolf I. doplňoval cílenými nákupy i po návratu z Bruselu). Roku 1661 Jan Adolf I. zakoupil Hlubokou a v roce 1670 byl císařem povýšen do stavu říšských knížat.

www.zamek-hluboka.cz

KABINET ZDOBENÝ ŽELVOVINOU A DRAHÝMI KAMENY

1650–1675
Flandry, Antverpy
eben, palisandr (dýhování, marketerie); lípa, smrk (konstrukční části); želvovina, slonovina; pietra paesina (tzv. zříceninový mramor), jaspisy, malachit (cabochony); mosaz tlačená, zlacená (ozdobné apliky); mosaz litá, částečně zlacená; železo kované (zámky, panty)
inv. č. HL 6 664, HL 26725 (stolový podstavec)
lokace: Státní zámek Hluboká nad Vltavou, Národní památkový ústav

Kabinet zdobí kromě vzácné želvoviny destičky z tzv. zříceninového mramoru (pietra paesina) s pozoruhodně dekorativní strukturní kresbou, způsobenou pronikáním železitých a manganových solí do vápencového masivu, jež připomíná krajinu s ruinami architektury. Interiér tabernáklu je řešen jako zrcadlová síň, členěná tordovanými zlacenými sloupky, s druhotně umístěnou malbou Krista žehnajícího. Převýšený štít uprostřed atiky korpusu dekoruje podobizna císaře Rudolfa II. (olejomalba na dřevěné destičce). Tato miniatura není autentickou součástí kabinetu. Jde o stylově anachronický doplněk z druhé poloviny 19. století. Vzácně dochovanou původní součástí kabinetu je stolový podstavec, intarzovaný želvovinou a ebenem se slonovinovou linkou, který nesou stylizované hermy z lité mosazi, kombinované s řezbou ve slonovině. Kabinet náleží do konvolutu šesti antverpských želvovinových kabinetů z mobiliáře zámku Hluboká, které tvoří v rámci českých sbírek zcela ojedinělý soubor.

KABINET VYKLÁDANÝ ŽELVOVINOU A EBENEM

kolem roku 1650
Flandry, Antverpy
eben, ebonizované dřevo, podbarvená želvovina; mosaz tlačená, zlacená (štítky zámků), bronz litý, zlacený v ohni (plastiky), cínový drát (marketerie)
inv. č. HL 6 738
lokace: Státní zámek Hluboká nad Vltavou, Národní památkový ústav

Kabinet intarzovaný želvovinou, ebenem a cínem, hranolového tvaru, na stolovém podstavci (z 2. poloviny 19. století). Průčelí, členěné vysokým edikulovým tabernáklem, zdobí ve střední ose tři autentické zlacené bronzové plastiky múz.

KABINET VYKLÁDANÝ ŽELVOVINOU, EBENEM A SLONOVOU KOSTÍ

kolem roku 1650
Flandry, Antverpy
eben, ebonizované dřevo, podbarvená želvovina, slonovina (marketerie); bronz litý, zlacený v ohni (patky a hlavice sloupků), cínový drát (marketerie)
inv. č. HL 6 659
lokace: Státní zámek Hluboká nad Vltavou, Národní památkový ústav

Kabinet intarzovaný želvovinou, ebenem a slonovinou, hladkého hranolového tvaru, na stolovém podstavci (z 2. poloviny 19. století). Průčelí je členěno centrálním edikulovým tabernáklem a osmi zásuvkami, jejichž výplně zdobí marketerie tvořená slonovinovou arabeskou v ebenovém podkladu. Celé průčelí kabinetu rámuje široká, dovnitř zkosená lišta, s příznačným jednoduchým geometrizujícím dekorem se želvovinou, ebenem a konturami cínovou linkou.

KABINET VYKLÁDANÝ ŽELVOVINOU A EBENEM

3. čtvrtina 17. století
Flandry, Antverpy
eben, ebonizované dřevo, podbarvená želvovina, slonovina (intarzovaná linka); mosaz tlačená, zlacená (ozdobné apliky), bronz litý, zlac. v ohni (patky a hlavice sloupků).
inv. č. HL 6 660
lokace: Státní zámek Hluboká nad Vltavou, Národní památkový ústav

Kabinet intarzovaný želvovinou ebenem a slonovinovou linkou, hladkého hranolového tvaru, na stolovém podstavci (doplňován ve 2. pol. 19. stol). Průčelí kabinetu dominuje široký edikulový tabernákl, po jeho stranách je vertikálně osazeno deset zásuvek shodného formátu. Tabernákl je uzavřen dvoukřídlými dvířky, jež jsou iluzivně architektonicky členěny intarzovanou slonovinovou linkou v želvovině.

KABINET VYKLÁDANÝ ŽELVOVINOU

3. čtvrtina 17. století
Flandry, Antverpy
eben, ebonizované dřevo; podbarvená želvovina, slonovina (intarzované linky); mosaz tlačená, zlacená (ozdobné apliky), mosaz litá, zlacená (hermy);
inv. č. HL 6 621
lokace: Státní zámek Hluboká nad Vltavou, Národní památkový ústav

Kabinet intarzovaný želvovinou, hranolového tvaru, s efektním rámováním korpusu gilošovanou lištou,na stolovém podstavci z 2. pol. 19. stol. Průčelí vyplňuje rozměrný dvoudvéřový tabernákl, architektonicky členěný trojicí herm ze želvoviny a lité zlacené mosazi, po jeho stranách je vertikálně řazeno dvanáct zásuvek. Želvovinové výplně dvířek i zásuvek jsou rámovány gilošovanou lištou a slonovinovou linkou v úzké pásce ebenové dýhy. Želvovinu na výplních doplňují dekorativní zlacené apliky z tlačené mosazi.

KABINET VYKLÁDANÝ ŽELVOVINOU, EBENEM A SLONOVOU KOSTÍ

3. čtvrtina 17. století
Flandry, Antverpy
eben, ořechové dřevo, palisandr, ebonizované dřevo, podbarvená želvovina, slonovina (marketerie); mosaz tlačená, zlacená (ozdobné apliky), mosaz litá, zlacená (hermy, úchytky, články atiky)
inv. č. HL 6 622
lokace: Státní zámek Hluboká nad Vltavou, Národní památkový ústav

Kabinet intarzovaný želvovinou, ebenem a slonovinou, hranolového tvaru, na vyšším soklu, s atikou se štítovým nástavcem, (umístěný na nepříslušném stolu).
Průčelí je členěno rozměrným dvoudvéřovým tabernáklem, architektonicky členěným trojicí herm ze Želvoviny a lité zlacené mosazi, a souborem zásuvek. Ve vypracování zaujme barokně voluminézní ráz průčelí kabinetu, tvořený plasticky tvarovanými výplněmi ze želvovinové fólie (vzniká za horka, napařením želvoviny a presováním do formy). Autentické jsou dekorativní mosazné tlačené apliky a balustrová atika.

Kabinet s plastickými želvovinovými výplněmi z mobiliáře zámku Hluboká je v českých sbírkách patrně nejhodnotnější ukázkou vyzrálé barokní produkce kabinetů z antverpských dílen, specializovaných na zpracování tohoto materiálu. Obdobně řešený antverpský kabinet je např. také ve sbírkách zámku Ambras, jehož dvouosý tabernákl je zdoben stejnými plastickými čtyřlaločnými výplněmi ze želvoviny (viz Kunsthistorisches Museum, Sammlungen Schloss Ambras, Innsbruck).

Mapa