Jaroměřice nad Rokytnou, Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou
Národní památkový ústav
Původní středověká tvrz byla koncem 16. století přestavěna na renesanční zámek, který se dochoval ve zdivu
nynější barokní budovy. Do barokní podoby byl zámek přebudován za nejvýznamnějšího rodu, který vlastnil
jaroměřické panství, Questenberků v letech 1700 až 1737. Projekt přestavby vypracoval známý rakouský
architekt J. Prandtauer. Současně s budovami vznikla i zámecká zahrada francouzské typu. Na druhé straně
říčky Rokytné, na jejíchž březích se park rozkládá, pokračuje rozsáhlá část v anglickém stylu.
Ve své nejslavnější době byly Jaroměřice nad Rokytnou centrem kulturního života, který zde organizoval Jan
Adam Questenberk (1678–1752). Jaroměřice tehdy měly velkou knihovnu, galerii, divadlo a vlastní kapelu.
Kapelníkem zámecké kapely byl také známý český hudební skladatel František Václav Míča, který je autorem
vůbec první české opery O založení města Jaroměřic.
Zámecká instalace je stylovou rekonstrukcí barokního sídla i interiéru 19. století. Jednotlivé místnosti
jsou zařízeny podle jejich bývalých funkcí a navráceny účelům, ke kterým dříve sloužily. Jsou v ní také
zastoupeny dobové hudební nástroje a další mobilie související s hudebním životem na zámku, jako připomínka
slavné hudební minulosti. V blízkosti barokního zámku Jaroměřice nad Rokytnou lze navštívit farní kostel sv.
Markéty, postavený spolu se zámkem v duchu vrcholného baroka.
www.zamek-jaromerice.cz
NOSTITZŮV CHEBSKÝ KABINET
kolem 1650
Cheb, Adam Eck
korpus: ebonizované lipové dřevo, kování: mosazný plech; vnitřní prostory zásuvek a horního nástavce
kabinetu jsou vylepeny tzv. tragantovým papírem
inv. č. JR01475a,b
lokace: Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou, Národní památkový ústav
Kabinetní skříň je postavená na samostatném podstavci s trnoží a opatřena je dvěma křídly,
jejichž čela jsou zdobena jedinou vizuálně spojenou intarzií s rodokmenem. Po otevření se ukážou
na křídlech umístěné intarzie s motivy bitevní scény a úložný prostor rozdělený na dvanáct
zásuvek ve třech sloupcích zdobených žánrovými scénami. Na vrcholu skříně je kazetový nástavec s
víkem, na jehož čele je kartuše s latinským nápisem. Víko je opatřeno dalšími intarziemi,
bitevní scénou z vnitřní strany a loveckou scénou z vnější strany. Na bočnicích skříně jsou
intarzované vázy s květinami a vespod skříně je přesahující oddělitelný sokl opatřený třemi
zásuvkami, na nichž můžeme vidět intarzie květin a delfínů. Podstavec s tordovanými sloupkovými
nohami pravděpodobně není původní.
Více viz RYŠÁNEK, Radek – MATUS, Dominik: Nostitzův chebský kabinet ze zámku Jaroměřice, in:
NÁBYTEK S PŘÍBĚHY, Národní památkový ústav, územní památková správa v Českých Budějovicích,
2020
