Konopiště, Státní zámek Konopiště
K prvořadým historickým rezidencím s uměleckými sbírkami evropského významu patří zámek Konopiště ve
středních Čechách, místo trvale spojené s osudy arcivévody Františka Ferdinanda I. Austria-d´Este.
Konopiště, založené již kolem roku 1294 po vzoru francouzských středověkých hradů, ve dvacátých letech
18. století barokně přestavěli hrabata Vrtbové z Vrtby. V roce 1887 pak upadající panství zakoupil
arcivévoda František Ferdinand d´Este a nechal zámek nákladně přebudovat v historizujícím stylu,
inspirovaném francouzským gotickým castellem i prvky severské renesance. Pro ambiciózní přestavbu
angažoval Josefa Mockera, architekta specializovaného na rekonstrukce významných historických staveb. K
úpravám a vybavování interiérů byl povolán architekt František Schmoranz. V roce 1897 byl arcivévoda
jmenován oficiálním následníkem rakouského trůnu a v roce 1900 uzavřel sňatek s kněžnou Žofií von
Hohenberg (rozenou Chotkovou). Konopiště se tak stalo reprezentativní rezidencí budoucího monarchy ale i
komfortním zázemím pro privátní rodinný život (na počátku století byl zámek pokládán za nejmoderněji
vybavené historické sídlo podunajské monarchie).
Na Konopišti nechal arcivévoda také instalovat své umělecké sbírky, jejichž nejcennější část pochází
z italského dědictví rodu d´Este. Po tragickém úmrtí majitelů (Sarajevo 28. 6. 1914) přešla vlastnická
práva na potomky (von Hohenberg) a již roku 1921 převzal Konopiště do vlastnictví stát (s následným
majetkovým vypořádáním s dědici). Dík tomu se vnitřní vybavení zámku se vzácným sbírkovým fondem
dochovalo v podstatě v autentickém stavu.
Ze sbírky historického nábytku tu je nejvýznamnější kolekce velkých italských barokních kabinetů,
zdobených tzv. florentskou mozaikou – commessi di pietre dure e tenere, a také technikou scagliola,
která florentskou mozaiku napodobuje (v různě probarvené a po vytvrzení zaleštěné sádrové pastě). Tyto
kabinety lze pokládat za nejlepší práce svého druhu v Čechách a arcivévoda je získal roku 1875 jako
součást dědictví po bezdětném Františku V. z Modeny, v jehož držení byly staré sbírkové fondy rodů Este
a Obizzi (podmínkou tohoto testamentu bylo mimo jiné převzetí rodového jména d´Este). Estenské kabinety
se Franz Ferdinand rozhodl umístit do Sloupového sálu Konopiště, kde tvoří dominantu mobiliáře jižního
traktu piano nobile.
Kabinety
Kabinet s commessi di pietre dure
kolem roku 1680
Modena
eben, ebonizované dřevo, ořechové dřevo-masiv (konstrukce zásuvek), pinie-masiv (konstrukční části).
anorganické materiály: barevné mramory (commessi di pietre dure – tzv. florentská mozaika), vápence
(destičky z tzv. zříceninového mramoru – pietra paesina, jsou osazeny i destičky z vápence
s dendritickou kresbou), lapis lazuli, jaspis, achát, sklo (zrcadlová výplň tabernáklu)
kovy: železo kuté (panty, zámky), mosaz tlačená, zlacená (štítky zámků, ozdobné apliky), bronz litý,
zlacený v ohni (patky a hlavice sloupků, plastika)
inv. č. K 4309
Kabinet s výplněmi in scagliola
1680
Giovanni Leoni; signováno: Giovanni Leone. F.[ecit] 1680
Modena
eben, ebonizované dřevo, pinie-masiv (konstrukční části)
anorganické materiály: scagliola (dekorativní destičky ve stylu florentské mozaiky vypracované
v tenké vrstvě z různě probarvené sádrové pasty, po vytvrzení zaleštěné)
kovy: železo kuté (panty, zámky), mosaz tlačená, zlacená (štítky zámků, ozdobné apliky), bronz litý,
zlacený v ohni (patky a hlavice sloupků, plastika štítového nástavce)
inv. č. K 4295
Kabinet s výplněmi in scagliola
1681
Giovanni Leoni; signováno: Giovanni Leone. F.[ecit] 1681
Modena
eben, ebonizované dřevo, pinie-masiv (konstrukční části)
anorganické materiály: scagliola (dekorativní destičky ve stylu florentské mozaiky vypracované
v tenké vrstvě z různě probarvené sádrové pasty, po vytvrzení zaleštěné)
kovy: železo kuté (panty, zámky), mosaz tlačená, zlacená (štítky zámků, ozdobné apliky), bronz litý,
zlacený v ohni (patky a hlavice sloupků)
inv. č. K 4332
Numismatický kabinet vykládaný drahými kameny
poslední čtvrtina 17. století
Itálie, Emilia-Romagna – Modena
palisandr, eben macassar, pinie-masiv (konstrukční části)
ostatní organické materiály: perleť (dříky sloupků)
anorganické materiály: ametyst a další křemenné odrůdy, lapis lazuli
kovy: bronz litý, zlacený v ohni (plastiky, patky a hlavice sloupků, úchytky), mosaz tlačená,
zlacená (montáž kamenů, ozdobné apliky), železo kuté (panty, zámek)
inv. č. K 13 271
Numismatický kabinet s commessi di pietre dure
poslední čtvrtina 17. století
Itálie, Emilia-Romagna – Modena
palisandr, eben macassar, pinie-masiv (konstrukční části)
anorganické materiály: barevné mramory, vápence, lapis lazuli, ametyst a další křemenné odrůdy,
avanturin
kovy: bronz litý, zlacený v ohni (plastiky, patky a hlavice sloupků, úchytky), mosaz tlačená,
zlacená (montáž destiček in pietre dure), železo kuté (panty, zámek)
inv. č. K 13 282
