Konopiště, Státní zámek Konopiště

K prvořadým historickým rezidencím s uměleckými sbírkami evropského významu patří zámek Konopiště ve středních Čechách, místo trvale spojené s osudy arcivévody Františka Ferdinanda I. Austria-d´Este. Konopiště, založené již kolem roku 1294 po vzoru francouzských středověkých hradů, ve dvacátých letech 18. století barokně přestavěli hrabata Vrtbové z Vrtby. V roce 1887 pak upadající panství zakoupil arcivévoda František Ferdinand d´Este a nechal zámek nákladně přebudovat v historizujícím stylu, inspirovaném francouzským gotickým castellem i prvky severské renesance. Pro ambiciózní přestavbu angažoval Josefa Mockera, architekta specializovaného na rekonstrukce významných historických staveb. K úpravám a vybavování interiérů byl povolán architekt František Schmoranz. V roce 1897 byl arcivévoda jmenován oficiálním následníkem rakouského trůnu a v roce 1900 uzavřel sňatek s kněžnou Žofií von Hohenberg (rozenou Chotkovou). Konopiště se tak stalo reprezentativní rezidencí budoucího monarchy ale i komfortním zázemím pro privátní rodinný život (na počátku století byl zámek pokládán za nejmoderněji vybavené historické sídlo podunajské monarchie). Na Konopišti nechal arcivévoda také instalovat své umělecké sbírky, jejichž nejcennější část pochází z italského dědictví rodu d´Este. Po tragickém úmrtí majitelů (Sarajevo 28. 6. 1914) přešla vlastnická práva na potomky (von Hohenberg) a již roku 1921 převzal Konopiště do vlastnictví stát (s následným majetkovým vypořádáním s dědici). Dík tomu se vnitřní vybavení zámku se vzácným sbírkovým fondem dochovalo v podstatě v autentickém stavu.
Ze sbírky historického nábytku tu je nejvýznamnější kolekce velkých italských barokních kabinetů, zdobených tzv. florentskou mozaikou – commessi di pietre dure e tenere, a také technikou scagliola, která florentskou mozaiku napodobuje (v různě probarvené a po vytvrzení zaleštěné sádrové pastě). Tyto kabinety lze pokládat za nejlepší práce svého druhu v Čechách a arcivévoda je získal roku 1875 jako součást dědictví po bezdětném Františku V. z Modeny, v jehož držení byly staré sbírkové fondy rodů Este a Obizzi (podmínkou tohoto testamentu bylo mimo jiné převzetí rodového jména d´Este). Estenské kabinety se Franz Ferdinand rozhodl umístit do Sloupového sálu Konopiště, kde tvoří dominantu mobiliáře jižního traktu piano nobile.

Kabinety

Kabinet s commessi di pietre dure

kolem roku 1680
Modena
eben, ebonizované dřevo, ořechové dřevo-masiv (konstrukce zásuvek), pinie-masiv (konstrukční části). anorganické materiály: barevné mramory (commessi di pietre dure – tzv. florentská mozaika), vápence (destičky z tzv. zříceninového mramoru – pietra paesina, jsou osazeny i destičky z vápence s dendritickou kresbou), lapis lazuli, jaspis, achát, sklo (zrcadlová výplň tabernáklu) kovy: železo kuté (panty, zámky), mosaz tlačená, zlacená (štítky zámků, ozdobné apliky), bronz litý, zlacený v ohni (patky a hlavice sloupků, plastika)
inv. č. K 4309

Kabinet s výplněmi in scagliola

1680
Giovanni Leoni; signováno: Giovanni Leone. F.[ecit] 1680
Modena
eben, ebonizované dřevo, pinie-masiv (konstrukční části)
anorganické materiály: scagliola (dekorativní destičky ve stylu florentské mozaiky vypracované v tenké vrstvě z různě probarvené sádrové pasty, po vytvrzení zaleštěné)
kovy: železo kuté (panty, zámky), mosaz tlačená, zlacená (štítky zámků, ozdobné apliky), bronz litý, zlacený v ohni (patky a hlavice sloupků, plastika štítového nástavce)
inv. č. K 4295

Kabinet s výplněmi in scagliola

1681
Giovanni Leoni; signováno: Giovanni Leone. F.[ecit] 1681
Modena
eben, ebonizované dřevo, pinie-masiv (konstrukční části)
anorganické materiály: scagliola (dekorativní destičky ve stylu florentské mozaiky vypracované v tenké vrstvě z různě probarvené sádrové pasty, po vytvrzení zaleštěné)
kovy: železo kuté (panty, zámky), mosaz tlačená, zlacená (štítky zámků, ozdobné apliky), bronz litý, zlacený v ohni (patky a hlavice sloupků)
inv. č. K 4332

Numismatický kabinet vykládaný drahými kameny

poslední čtvrtina 17. století
Itálie, Emilia-Romagna – Modena
palisandr, eben macassar, pinie-masiv (konstrukční části)
ostatní organické materiály: perleť (dříky sloupků)
anorganické materiály: ametyst a další křemenné odrůdy, lapis lazuli
kovy: bronz litý, zlacený v ohni (plastiky, patky a hlavice sloupků, úchytky), mosaz tlačená, zlacená (montáž kamenů, ozdobné apliky), železo kuté (panty, zámek)
inv. č. K 13 271

Numismatický kabinet s commessi di pietre dure

poslední čtvrtina 17. století
Itálie, Emilia-Romagna – Modena
palisandr, eben macassar, pinie-masiv (konstrukční části)
anorganické materiály: barevné mramory, vápence, lapis lazuli, ametyst a další křemenné odrůdy, avanturin
kovy: bronz litý, zlacený v ohni (plastiky, patky a hlavice sloupků, úchytky), mosaz tlačená, zlacená (montáž destiček in pietre dure), železo kuté (panty, zámek)
inv. č. K 13 282

Mapa