Český Krumlov, Státní hrad a zámek Český Krumlov

Mohutný hrad budovaný na skalnatém návrší Vltavy již někdy od první poloviny 13. století, renesančně přestavěný za Rožmberků a přebudovaný v barokní rezidenci ve druhé polovině 17. století za vlastnictví knížete Johanna Christiana I. von Eggenberg. Po vymření rodu Eggenbergů roku 1719 se novými vlastníky Krumlova stali Schwarzenbergové. Adam František (1680–1732) krumlovské panství zdědil po své tetě Marii Ernestin von Eggenberg, která byla dcerou knížete Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu (1615–1683). Adam František (nešťastnou náhodou zastřelený císařem Karlem VI. na honu u Brandýsa nad Labem) také roku 1723 dosáhl pro panství Český Krumlov opětovné povýšení na „vévodství krumlovské“. V průběhu 18. století se Krumlov stal velkoryse budovanou sídelní rezidencí rodu Schwarzenbergů. Až za panování knížete Jana Adolfa II. (1799–1888) a jeho manželky Eleonory rozené von Liechtenstein (1812–1873) bylo stavební úsilí s rozsáhlými investicemi soustředěno na vytvoření nové rodové rezidence přestavbou zámku na Hluboké v módním neogotickém stylu. Od poloviny 19. století se tedy sídlem krumlovsko-hlubocké větve Schwarzenbergů natrvalo stává Hluboká a Krumlov již pravidelně obýván nebyl.
Tato dnes unikátně dochovaná dvorská rezidence ze 16. – 18. století evropského významu, zapsaná na prestižní Seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO, má navíc to štěstí, že se při její postupné konzervaci a restaurování úspěšně daří prosazovat požadavek zachování maximální míry autenticity. O tom svědčí i dvakrát udělená Cena Evropské unie – Europa Nostra, nejvýznamnější ocenění v oblasti památkové péče.

Ačkoli krumlovský zámek ve druhé půli 19. století zcela ztratil svůj někdejší význam centra schwarzenberského dominia, dochoval se v jeho interiérech cenný mobiliář, z něhož vyniká několik velmi hodnotných solitérů – předně ebenový Kunstschrank s automatofonem (hracím píšťalovým mechanismem), kolem roku 1625/30, vytvořený v Augsburgu v období zlaté éry náročných ebenových kabinetů z dílny proslulého ebenisty Ulricha Baumgartnera.

Kabinety

Kabinet ebenový s hracím strojem

kolem roku 1625
Augsburg
patrně dílna Ulricha Baumgartnera
eben, ebonizované dřevo
cín (píšťaly), mosaz, železo
inv. č. CK 3806

Mapa