Praha, Uměleckoprůmyslové museum v Praze (UPM)

Uměleckoprůmyslové museum v Praze je reprezentované impozantní neorenesanční budovou navrženou arch. Josefem Schulzem, postavenou v letech 1897–1900 v historickém centru v sousedství Starého židovského hřbitova a Rudolfina.
Založeno bylo již roku 1885 pražskou Obchodní a živnostenskou komorou s cílem kultivovat vkus veřejnosti a poskytnout podnětnou inspiraci pro uměleckořemeslnou a užitnou produkci.
Již od samotného počátku instituce tvoří podstatnou součást muzejních fondů rozsáhlá sbírka historického nábytku. Nejstarší akvizice z konce 19. století a počátku 20. byly výrazně ovlivněny dobově podmíněným zájmem o umění pozdní gotiky a zejména renesance, už tyto rané zisky muzeum cíleně zakupovalo doma i na zahraničních aukcích.
Základní orientace sbírky nábytku tak byla do počátku první světové války a z části i v meziválečném období směrována na mobiliář evropského (a v užším zaměření také českého) novověku. Zvláštní skupinu tvoří luxusní manýristické a barokní kabinety reprezentující význačná evropská centra uměleckořemeslné tvorby.

Kabinety

Vargueño

počátek 17. století
Španělsko
ořechové dřevo – masiv; pinie – masiv (konstrukční části); slonovina s malovaným dekorem (inkrustace), slonovina soustružená, řezaná; červený samet (podklady kování a kovových aplik pláště). kovy: železo kuté, lité, prosekávané, se stopami zlacení v ohni
inv. č. UPM 78 729

Kabinet s florentskou mozaikou (commessi di pietre dure)

1612–1624
dílna Castrucciů, Praha
eben, ebonizované dřevo; dubové dřevo (konstrukční části); acháty, jaspisy, ametyst a další kameny (commessi di pietre dure)
zakoupeno 1915
inv. č. UPM 14 018

Kabinet s marketerií v ebenu a slonovině

1600–1630
Milán, Lombardie
eben a slonovina s rytým a zatíraným dekorem, ebenová dýha, olištování, pinie masiv a ořech – konstrukční části, bronz, mosaz – úchytky, kování, železo – zámky, panty.
zakoupeno 1971 v Praze
inv. č. UPM 75 115

Hladký hranolový korpus (typu scrittorio) s marketerií provedenou v ebenu a slonovině s rytým dekorem s figurálními motivy – v iluzivních edikulách ženské a mužské figury s kopím a částečně ve zbroji jako personifikace obecně virtus et fortitudo [virtus – obecně ctnost, pův. statečnost, mužnost, Virtus - římská bohyně, personifikace ctnosti; fortitudo – statečnost, udatnost, síla, odvaha, prudkost], na dvířkách tabernáklu dívka s kopím a štítem jako Pallas Athena, výzdobu doplňují stylizované (severoitalské) krajinky se stafáží. Interiér tabernáklu, druhotně polepený mramorovaným papírem, obsahuje trojici tajných zásuvek z ořechového dřeva.

Kabinet s alegoriemi řemesel

1625–1630
Augsburg
eben, slonovina s rytým dekorem (marketerie), hrušňové dřevo ebonizované; ořechové a dubové dřevo (konstrukční části)
zakoupeno 1919
inv. č. UPM 14 848

Kabinet s marketerií v ebenu a slonovině s arabeskovým dekorem

2. třetina 17. století
Augsburg
eben macassar
ostatní organické materiály: slonovina (intarzie, úchytky zásuvek)
kovy: železo kuté (zámky), mosaz zlacená (panty)
inv. č. UPM 88 718

Kabinet intarzovaný ebenem a slonovinou, s dvoukřídlými dvířky, hladkého hranolového tvaru, na vyšším soklu, s odstupňovaný hranolovým nástavcem korpusu. Kabinet je instalován na stolovém podstavci z období historismu 2.pol. 19.stol. Interiér je členěn středovým tabernáklem a soustavou čtrnácti zásuvek symetricky rozmístěných okolo. Výplně na vnitřních plochách dvířek, na čelech zásuvek a na dvířkách tabernáklu, jsou velmi kvalitně intarzovány slonovinou v ebenu s motivy bohatých subtilních arabeskových rozvilin.

Kabinet vykládaný slonovinou a zdobený výšivkami

1650–1660
Augsburg
dubové dřevo, slonovina, hedvábí (výšivka), zlacená mosaz
zakoupeno v Poděbradech 1928, údajně z majetku Valdštejnů
inv. č. UPM 16 256

Kabinet se želvovinou s výplněmi s translucidními emaily na stříbře

kolem roku 1660
Augsburg
ořechové dřevo, švestkové dřevo, jasan, eben (intarzie vnitřní strany dvířek boxu nástavce); dub, smrkové dřevo (konstrukční části); podbarvená želvovina; slonovina (intarzie vnitřní strany dvířek boxu nástavce), perleť (intarzie v interiérech korpusu); stříbrný rytý plech s translucidním emailem; sklo (zrcadlové výplně dvířek a v tabernáklu); železo, měď, stříbro, bronze doré
inv. č. UPM 64 846
Z majetku Kláštera Voršilek v Kutné Hoře (navráceno r. 1994 v rámci restituce), dlouhodobá zápůjčka do sbírek UPM

Kabinet se želvovinou a commessi di pietre dure

kolem 1660/70
Augsburg
ořechové dřevo, dub, očkový javor (čela zásuvek v tabernáklu), eben (intarzie na vnitřní ploše dvířek tabernáklu), palisandr (?) (vnitřní plocha dvířek tabernáklu), smrkové dřevo – masiv (konstrukční části), lipové dřevo – masiv (řezané prvky se zlacenými akantovými rozvilinami); podbarvená želvovina, slonovina; vápenec s dendritickou kresbou, hadec (commesso na dvířkách tabernáklu), porfiro verde antico (výplně pilastrů), barevné mramory (rosso antico, marmo nero-paragone, a dal.)
inv. č. UPM 78 511

Kabinet vykládaný želvovinou

3. čtvrtina 17. století
Flandry, Antverpy
stolový podstavec z 2. poloviny 19. století
ostatní organické materiály: podbarvená želvovina, slonovina (intarzovaná linka), ořechové dřevo, ebonizované dřevo
dar dr. Vojtěcha Mastného 1952
inv. č. UPM 32 513

Kabinet intarzovaný želvovinou a slonovinovou linkou, hladkého hranolového tvaru, na stolovém podstavci na tordovaných nožkách, tabernakl krytý dvoukřídlými dvířky ukrývá soustavu desíti drobných zásuvek, kolem něho je symetricky rozmístěných 12 zásuvek, průčelí korpusu i čela zásuvek konturovány gilošovanou lištou.

Kabinet s chebskou reliéfní intarzií

kolem roku 1650
Cheb (tzv. Mistr s dekorativním pozadím reliéfů)
sloupkový podstavec z pozdního 19. století
chebská reliéfní intarzie z různobarevných dřevin; hrušňové dřevo ebonizované (dýhování, lišty); smrkové dřevo (konstrukční části)
zakoupeno v aukci sbírky Louise Gottschalka v Berlíně 1896
inv. č. UPM 7 063

Svobodné město Cheb proslulo v 17. století výrobou luxusních kabinetů a kazet zdobených tzv. chebskou reliéfní intarzií. S počátky této techniky kombinující klasickou intarzii s klíženou reliéfní řezbou je zde spojován Adam Eck (1604–1664), příslušník rozvětveného rodu řezbářů z Norimberku. Za jedno z děl Eckovy dílny byl tradičně pokládán i tento kabinet, novější výzkum jej však řadí do okruhu prací tzv. Mistra s ornamentálním pozadím reliéfů. Ikonograficky náročná výzdoba kabinetu zahrnuje biblické Podobenství o marnotratném synovi, příběh Diany a Akteóna z Ovidiových Proměn, personifikace Čtyř živlů a Čtyř světadílů, alegorie Svobodných umění i groteskní motivy à la commedia dell’arte. Náměty těžené ze starších grafických cyklů tu reprezentují nejen morální exempla s literárními odkazy, ale ve svém souhrnu podávají metaforickou zkratkou obraz celku světa.

Mapa