Uměleckoprůmyslové museum v Praze je reprezentované impozantní neorenesanční budovou navrženou arch.
Josefem Schulzem, postavenou v letech 1897–1900 v historickém centru v sousedství Starého židovského
hřbitova a Rudolfina.
Založeno bylo již roku 1885 pražskou Obchodní a živnostenskou komorou s cílem kultivovat vkus veřejnosti
a poskytnout podnětnou inspiraci pro uměleckořemeslnou a užitnou produkci.
Již od samotného počátku instituce tvoří podstatnou součást muzejních fondů rozsáhlá sbírka historického
nábytku. Nejstarší akvizice z konce 19. století a počátku 20. byly výrazně ovlivněny dobově podmíněným
zájmem o umění pozdní gotiky a zejména renesance, už tyto rané zisky muzeum cíleně zakupovalo doma i na
zahraničních aukcích.
Základní orientace sbírky nábytku tak byla do počátku první světové války a z části i v meziválečném
období směrována na mobiliář evropského (a v užším zaměření také českého) novověku. Zvláštní skupinu
tvoří luxusní manýristické a barokní kabinety reprezentující význačná evropská centra uměleckořemeslné
tvorby.
počátek 17. století
Španělsko
ořechové dřevo – masiv; pinie – masiv (konstrukční části); slonovina s malovaným dekorem
(inkrustace), slonovina soustružená, řezaná; červený samet (podklady kování a kovových aplik
pláště).
kovy: železo kuté, lité, prosekávané, se stopami zlacení v ohni
inv. č. UPM 78 729
1612–1624
dílna Castrucciů, Praha
eben, ebonizované dřevo; dubové dřevo (konstrukční části); acháty, jaspisy, ametyst a další kameny
(commessi di pietre dure)
zakoupeno 1915
inv. č. UPM 14 018
1600–1630
Milán, Lombardie
eben a slonovina s rytým a zatíraným dekorem, ebenová dýha, olištování, pinie masiv a ořech –
konstrukční části, bronz, mosaz – úchytky, kování, železo – zámky, panty.
zakoupeno 1971 v Praze
inv. č. UPM 75 115
Hladký hranolový korpus (typu scrittorio) s marketerií provedenou v ebenu a slonovině s rytým
dekorem s figurálními motivy – v iluzivních edikulách ženské a mužské figury s kopím a částečně ve
zbroji jako personifikace obecně virtus et fortitudo [virtus – obecně ctnost, pův. statečnost,
mužnost, Virtus - římská bohyně, personifikace ctnosti; fortitudo – statečnost, udatnost, síla,
odvaha, prudkost], na dvířkách tabernáklu dívka s kopím a štítem jako Pallas Athena, výzdobu
doplňují stylizované (severoitalské) krajinky se stafáží. Interiér tabernáklu, druhotně polepený
mramorovaným papírem, obsahuje trojici tajných zásuvek z ořechového dřeva.
1625–1630
Augsburg
eben, slonovina s rytým dekorem (marketerie), hrušňové dřevo ebonizované; ořechové a dubové dřevo
(konstrukční části)
zakoupeno 1919
inv. č. UPM 14 848
2. třetina 17. století
Augsburg
eben macassar
ostatní organické materiály: slonovina (intarzie, úchytky zásuvek)
kovy: železo kuté (zámky), mosaz zlacená (panty)
inv. č. UPM 88 718
Kabinet intarzovaný ebenem a slonovinou, s dvoukřídlými dvířky, hladkého hranolového tvaru, na
vyšším soklu, s odstupňovaný hranolovým nástavcem korpusu. Kabinet je instalován na stolovém
podstavci z období historismu 2.pol. 19.stol. Interiér je členěn středovým tabernáklem a soustavou
čtrnácti zásuvek symetricky rozmístěných okolo. Výplně na vnitřních plochách dvířek, na čelech
zásuvek a na dvířkách tabernáklu, jsou velmi kvalitně intarzovány slonovinou v ebenu s motivy
bohatých subtilních arabeskových rozvilin.
1650–1660
Augsburg
dubové dřevo, slonovina, hedvábí (výšivka), zlacená mosaz
zakoupeno v Poděbradech 1928, údajně z majetku Valdštejnů
inv. č. UPM 16 256
kolem roku 1660
Augsburg
ořechové dřevo, švestkové dřevo, jasan, eben (intarzie vnitřní strany dvířek boxu nástavce); dub,
smrkové dřevo (konstrukční části); podbarvená želvovina; slonovina (intarzie vnitřní strany dvířek
boxu nástavce), perleť (intarzie v interiérech korpusu); stříbrný rytý plech s translucidním
emailem; sklo (zrcadlové výplně dvířek a v tabernáklu); železo, měď, stříbro, bronze doré
inv. č. UPM 64 846
Z majetku Kláštera Voršilek v Kutné Hoře (navráceno r. 1994 v rámci restituce), dlouhodobá zápůjčka
do sbírek UPM
kolem 1660/70
Augsburg
ořechové dřevo, dub, očkový javor (čela zásuvek v tabernáklu), eben (intarzie na vnitřní ploše
dvířek tabernáklu), palisandr (?) (vnitřní plocha dvířek tabernáklu), smrkové dřevo – masiv
(konstrukční části), lipové dřevo – masiv (řezané prvky se zlacenými akantovými rozvilinami);
podbarvená želvovina, slonovina; vápenec s dendritickou kresbou, hadec (commesso na dvířkách
tabernáklu), porfiro verde antico (výplně pilastrů), barevné mramory (rosso antico, marmo
nero-paragone, a dal.)
inv. č. UPM 78 511
3. čtvrtina 17. století
Flandry, Antverpy
stolový podstavec z 2. poloviny 19. století
ostatní organické materiály: podbarvená želvovina, slonovina (intarzovaná linka), ořechové dřevo,
ebonizované dřevo
dar dr. Vojtěcha Mastného 1952
inv. č. UPM 32 513
Kabinet intarzovaný želvovinou a slonovinovou linkou, hladkého hranolového tvaru, na stolovém
podstavci na tordovaných nožkách, tabernakl krytý dvoukřídlými dvířky ukrývá soustavu desíti
drobných zásuvek, kolem něho je symetricky rozmístěných 12 zásuvek, průčelí korpusu i čela zásuvek
konturovány gilošovanou lištou.
kolem roku 1650
Cheb (tzv. Mistr s dekorativním pozadím reliéfů)
sloupkový podstavec z pozdního 19. století
chebská reliéfní intarzie z různobarevných dřevin; hrušňové dřevo ebonizované (dýhování, lišty);
smrkové dřevo (konstrukční části)
zakoupeno v aukci sbírky Louise Gottschalka v Berlíně 1896
inv. č. UPM 7 063
Svobodné město Cheb proslulo v 17. století výrobou luxusních kabinetů a kazet zdobených tzv.
chebskou reliéfní intarzií. S počátky této techniky kombinující klasickou intarzii s klíženou
reliéfní řezbou je zde spojován Adam Eck (1604–1664), příslušník rozvětveného rodu řezbářů z
Norimberku. Za jedno z děl Eckovy dílny byl tradičně pokládán i tento kabinet, novější výzkum jej
však řadí do okruhu prací tzv. Mistra s ornamentálním pozadím reliéfů. Ikonograficky náročná výzdoba
kabinetu zahrnuje biblické Podobenství o marnotratném synovi, příběh Diany a Akteóna z Ovidiových
Proměn, personifikace Čtyř živlů a Čtyř světadílů, alegorie Svobodných umění i groteskní motivy à la
commedia dell’arte. Náměty těžené ze starších grafických cyklů tu reprezentují nejen morální exempla
s literárními odkazy, ale ve svém souhrnu podávají metaforickou zkratkou obraz celku světa.