Praha, Valdštejnský palác
Valdštejnský palác v Praze, jeden z nejvýznamnějších raně barokních palácových komplexů střední Evropy byl postaven v letech 1621–1634 za účasti italských architektů (Andrea Spezza, Giovanni Pieroni a Nicolo Sebregondi) pro generalissima císařských vojsk Albrechta z Valdštejna, vévodu frýdlantského. V držení rodu Valdštejnů zůstal až do roku 1945, kdy byl konfiskován státem a začal být využíván různými státními institucemi. Od roku 1996 je sídlem Senátu České republiky a prošel citlivou rekonstrukcí.
Kabinety
Kabinet intarzovaný různobarevnými dřevinami (ve stylu Wrangelschrank)
kolem roku 1580
Augsburg
intarzie různými druhy mořených, částečně připalovaných dřev (javor, ořech, hrušeň, švestka, jasan
vlnitý, topol – zeleně zabarvený); dub-masiv (lišty, konstr. části), smrkové dřevo-masiv (konstrukční
části), zimostráz-masiv (architektonické prvky)
inv. č. Valdštejnský palác v Praze VE 48/816 (býval vystaven ve Veltrusech inv. č. 7916)
Původní mobiliář pražských rezidencí významných šlechtických rodů dnes připomínají jen ojediněle
dochované exempláře. Kabinet byl archivně doloženou součástí mobiliáře Valdštejnského paláce, a
reprezentuje tak vysokou úroveň bohatých uměleckých sbírek proslulého rodu Valdštejnů.
Kabinet s dvoukřídlými dvířky, intarzovaný různými dřevinami, hladkého hranolového tvaru, s interiérem
architektonicky členěným do tří os zdvojenými korintskými sloupky na vysokých postamentech, a portálem
tabernáklu.
Na přední a zadní stěně a na bocích kabinetu jsou, s důrazem na lineární perspektivu, vypracována torza
rozpadajících se architektur s iluzivně prostorovými průhledy četnými arkádami a s fragmenty
architektonických prvků poházených po zemi, koncipovaných jako efektní studie stereometrických těles.
Vnitřní plochy obou křídel dveří zdobí rollwerkové kartuše s tropaion. V interiéru tabernáklu je kubický
prostor se stěnami dekorovanými intarzií s florálními motivy. Čela zásuvek, rámovaná profilovanou lištou
a dvířka tabernáklu, dekorují intarzie s drobnými architekturami.
Prostorově iluzivní studie architektur a stereometrických těles, jež patří k charakteristickým motivům
kabinetů této provenience, vypracovaným v minuciézní intarzii, většinou z domácích dřevin, jsou čerpány
z předlohových prací a traktátů, zejména Lorenze Stoera (Geometria et Perspectiva, od.r. 1556), Hanse
Vredemana de Vries (Variae architecturae formae, 1560), W. Jamnitzera (Perspectiva Corporum Regularium,
1568).
Kabinet z někdejších valdštejnských sbírek, patří k nejkvalitnějším a nejlépe zachovaným pracím tohoto
druhu v českých sbírkových fondech.
