Žleby, Státní zámek Žleby
Původně gotický hrad založený v poslední třetině 13. století rodem pánů z Lichtenburka, po vyplenění husity znovu vybudovaný před polovinou 15. století a na sklonku 16. století renesančně přestavěný. V jeho vlastnictví se vystřídala celá řada šlechtických majitelů. Až roku 1754 panství Žleby získal dědictvím Johann Adam von Auersperg, který nechal zámek barokně přestavět. Současnou, historizující podobu zámek získal v letech 1849–1868 za Vincence Karla Auersperga. Komplexní přestavbu s pozdně gotickými a renesančními prvky, inspirovanou anglickými vzory, řídili významní čeští architekti František Schmoranz a Benedikt Škvor. Po smrti posledního majitele z rodu Auerspergů, knížete Ferdinanda, zdědil roku 1942 žlebský velkostatek Josef Trautmannsdorf. Jemu však byl v roce 1945 (na základě Benešových dekretů) zkonfiskován státem a zámek Žleby i s cenným mobiliářem přešel následně do péče Státní památkové péče. Luxusní interiéry zámku byly vytvářeny v období historismu 19. století podle anglických předloh a byly vybaveny početnými sbírkovými kolekcemi uměleckých předmětů a nábytku. Auerspergové tu cíleně soustředili zajímavý konvolut kabinetů, čítající téměř dvě desítky kusů (mezi nimiž jsou však i práce v 19. století doplňované, či nově vytvořené).
Kabinety
Vargueño
počátek 17. století
Španělsko
ořechové dřevo-masiv (korpus, zásuvky, lišty), pinie-masiv (konstrukční části), slonovina s rytým
dekorem (inkrustace), slonovina soustružená, řezaná (čůčky na římsách edikul, sloupky), červený
samet (podklady kovových aplik pláště); železo kuté, lité, prosekávané (panty, zámky a štítky,
kování, petlice, ozdobné apliky, madla)
inv. č. ZL 5426
Hispánský přenosný kabinet – vargueño, se sklopnou psací deskou, z ořechového dřeva, s inkrustací a
zlacením, hladkého hranolového tvaru, na zásuvkovém podstavci typu taquillon (replika z 2. pol. 19.
století), je evidován již ve starém soupisu žlebského mobiliáře (před 1929).
Kompozice interiéru
je založena na motivu rovnoramenného kříže, který je tvořen konfigurací středového tabernáklu a čtyř
úzkých zásuvek k němu přiléhajících. Obrazec kříže je tu významově akcentován velkými zlacenými
mušlemi v edikulách – atributem apoštola sv. Jakuba Většího, patrona Španělska a reconquisty.
Svatojakubská mušle, objevující se i na jiných místech (úchytky zásuvek, kování) je jedním
z charakteristických ozdobných prvků španělského vargueña.
Vargueño z mobiliáře žlebského zámku
patří k nekvalitnějším ukázkám tohoto typu nábytku v českých sbírkách.
Kabinet vykládaný slonovinou a zdobený výšivkami
kolem 1650/60
Augsburg
dubové dřevo – masiv, slonovina, hedvábí (výšivka); mosaz zlacená, měď tlačená, prosekávaná, zlacená
a rytá (štítky zámků, ozdobné apliky a kování)
inv. č. ZL 7248
Kabinet s dvoukřídlými dvířky, vykládaný slonovou kostí, hranolového tvaru, s výplněmi (na vnitřních
plochách dvířek, na tabernáklu a čelech zásuvek) zdobenými textilními aplikami s výšivkami s motivy
galantních scén.
Kabinet má řadu analogií v produkci augsburgských dílen, např. augsburgský
slonovinový kabinet ze sbírek UPM v Praze ( inv. č. 16256), zdobený výšivkami s obdobnou tematikou.
Kabinet vykládaný perletí a želvovinou
kolem roku 1660
Augsburg
ebonizované dřevo – hrušeň, dub (interiér tabernáklu a boxu, konstrukce zásuvek), smrkové dřevo –
masiv (konstrukční části), perleť (marketerie), želvovina podkládaná (marketerie ve výplních zásuvek
a dvířek); bronz litý, zlacený v ohni (patky a hlavice sloupků), měď prosekávaná, zlacená (ozdobné
štítky zámků)
inv. č. ZL 5500
Kabinet z ebonizovaného dřeva, vykládaný perletí a želvovinou, architektonicky koncipovaný se
středovým rizalitem, členěný sloupkovými edikulami. na obdélném půdorysu, ve střední části s mírně
předstupujícím tříosým rizalitem, na vysokém zalamovaném soklu.
Kabinet je instalován na
stolovém podstavci ze 2. poloviny 19. století v historizujícím, stylově odlišném pojetí. (Výplně
zásuvek, boxu a dvířek tabernáklu jsou intarzovány perletí a želvovinou, s jednoduchým
geometrizujícím vzorem. Interiér tabernáklu i boxu nástavce ukrývají soustavu miniaturních zásuvek.)
Kabinet s commessi di pietre dure
1670–1680 destičky s florentskou mozaikou (commessi), 1850–1875 korpus s řadou detailů
Itálie, Florencie (?)
eben, ebonizované dřevo, podbarvená želvovina (výplně postamentů sloupků, balustrády, vlysu edikuly
a frontonů bočních boxů); barevné mramory, vápence, lapis lazuli, jaspis, achát, horský křišťál
(sloupky tabernáklu); mosaz tlačená, zlacená (štítky zámků, montáž destiček), bronz litý, zlacený
(patky a hlavice sloupků)
inv. č. ZL 5492
Kabinet s florentskou mozaikou, hranolového tvaru, s nevýraznou římsou a balustrádou, na nízkém
soklu. Průčelí dominuje ve střední ose výsuvný tabernákl v podobě velké edikuly s nikou, s lunetovou
výplní in pietre dure se znakem vévodů Medici. Čela zásuvek, rámovaná gilošovanou lištou, jsou
zdobena destičkami s commessi in pietre dure s charakteristickými motivy květin, ptáků či ovoce.
Boční stěny korpusu zdobí velké výplně z barevného mramoru. Kabinet je evidován již ve starém
soupisu žlebského mobiliáře (před 1929).
Formální řešení žlebského kabinetu s výplněmi in pietre
dure, má své kořeny ve florentské produkci z konce šedesátých a sedmdesátých let 17. století, kdy
vedle velkých exkluzivních realizací vznikala i početná řada méně nákladných kabinetů s hladkým
hranolovým korpusem a průčelím členěným na základě jednoduchého kompozičního schematu, které je dále
aplikováno jen s malými obměnami. Právě tento typ florentských kabinetů byl nejčastěji v Itálii
napodobován v období historismu 19. století, ať už jako částečné rekonstrukce korpusu, či nově
vytvářené repliky s použitím dochovaných destiček in pietre dure z 2. poloviny 17. století.
Kabinet s výplněmi s podmalbou na skle
1. třetina 17. století (úpravy z 19. století)
Nizozemí
ebonizované dřevo, slonovina soustružená (úchytky zásuvek)
inv. č. ZL 5522
Kabinet černě mořený, kubického tvaru (plášť korpusu je rekonstruován či upraven v 19. století), se
středovým edikulovým tabernáklem v průčelí a sedmi zásuvkami shodného formátu.
Čela zásuvek
(rámovaná jemně profilovanou lištou) a také dvířka tabernáklu, jsou dekorována podmalbou na
skleněných tabulkách s loveckými výjevy (částečně kompilovanými z grafické produkce podle Antonia
Tempesty a dalších).
Kabinet s aliančním znakem Trčků z Lípy a Lobkowiczů a s výjevy z Pašijí
kolem roku 1588
Čechy
ořechové dřevo-masiv
inv. č. ZL 6 710
Kabinet prostého kubického tvaru, zdobený reliéfní řezbou. Na horní stěně kabinetu jsou vyřezány,
v oválech z vavřínových listů, znaky Trčků z Lípy a Lobkowiczů s iniciálami J.R.T.Z L., MM.T.Z L.
Jedná se o alianční znak Jana Rudolfa Trčky z Lípy a Maří Magdalény z Lobkowicz, jež byli oddáni
8.2. 1588. Na dvířkách kabinetu je výjev Kristus před Herodem (L 23,8 – 12). Pravou boční stěnu
zdobí reliéf s Bičováním Krista (Mt 27,26; L 23,16; Mk 15,15; J 19,1), na levé boční stěně je řezba
s Korunováním trním (Mt 27, 27-31; Mk 15,16-20; J 19,2-3). V interiéru je soustava malých zásuvek.
Kabinet patrně na konci 19. století opravovaný, je evidován již ve starém soupisu žlebského
mobiliáře (před 1929).
V českých sbírkách je tato práce svého druhu ojedinělou ukázkou renesančního kabinetu či šperkovnice
z konce 16. století, zdobenou kvalitními řezanými reliéfy, s náročnější christologickou tematikou,
těženou nejspíše z nizozemsky orientovaného předlohového materiálu.
