O Kamilu Hilbertovi

Kamil Hilbert

(*12. ledna 1869 v Lounech – †25. června 1933 v Praze)

Kamil Hilbert byl významný český architekt, který se věnoval především rekonstrukcím církevních budov a jeho nejvýznamnějším dílem je dostavba svatovítské katedrály na Pražském hradě.

Busta Kamila Hilberta z nového triforia katedrály sv. Víta,
J. Štursa – B. Kafka, 1917–1928
foto: Sylvie Novotná

Život
Byl synem starosty Petra Pavla Hilberta v Lounech a malířky Karoliny Hilbert-Reifové, bratrem spisovatele Jaroslava Hilberta. Vystudoval Vyšší průmyslovou školu v Plzni, pokračoval na vídeňské Akademii výtvarných umění v prof. Fleischera (1891–1895), po ukončení studia ve Vídni působil v Praze a v Lounech (1896–1899). Po úmrtí Josefa Mockera v roce 1899 byl vybrán na místo stavitele svatovítské katedrály – pod jeho vedením byla katedrála v roce 1929 dokončena. Za tuto úspěšnou práci získal čestný doktorát ČVUT v Praze a byl jmenován řádným členem Archeologické komise České akademie věd a umění. Byl rovněž členem Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta a Společnosti přátel starožitností. Hilbertovy úpravy katedrály sv. Víta byly systematicky doplňovány archeologickým výzkumem. Kromě dostavby svatovítského chrámu také projektoval řadu staveb a až do své smrti realizoval rekonstrukce mnoha významných církevních památek. Nezanedbatelná je i jeho publikační činnost. Zemřel v roce 1933 a byl pochován na vyšehradském Slavíně.

Dílo
Za nejvýznamnější dílo Kamila Hilberta lze bezpochyby pokládat novogotickou dostavbu katedrály sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny  Marie na Pražském hradě, které věnoval více jak třicet let svého života. Na rozdíl od svých předchůdců Josefa Krannera a Josefa Mockera se jeho rekonstrukce i přestavby opíraly o rozsáhlý památkový a stavebně historický výzkum a byly realizovány s respektem k historickým hodnotám. Do kontextu restaurovaných památek cíleně zasazoval tvorbu soudobých výtvarníků. Kromě rekonstrukcí vytvořil projekty pro řadu novostaveb v historizujícím stylu, zejména novogotickém a secesním. Architektuře se věnoval také vědecky a aktivně se podílel na soupisu uměleckých památek.

Seznam staveb

  • Purkyňův dům, Poděbradova čp. 597, Louny (1895)
  • Vodárenská věž, Louny (1895–1896)
  • Sokolovna, Osvoboditelů čp. 638, Louny (1897)
  • Chlapecká škola, Poděbradova čp. 640, Louny (1897)
  • Brunclíkův dům, Poděbradova čp. 637, Louny (1897)
  • Vlastní dům, Poděbradova čp. 598, Louny (1897)
  • Hessův dům, Hilbertova čp. 67, Louny (1898)
  • Hrobky rodiny Hilbertovy, Louny (1898)
  • Restaurace kostela sv. Mikuláše, Louny (1898–1902)
  • Ventova tiskárna, Na Valích čp. 662, Louny (1899)
  • Vávrův dům, Poděbradova čp. 636, Louny (1899)
  • Budova reálky, Poděbradova čp. 661, Louny (1899)
  • Návrhy na přestavbu a dostavbu radnice, Praha (1899–1900)
  • Dostavba a restaurace katedrály sv. Víta, Praha (1899–1933)
  • Hrobka rodiny Treybalovy, Plzeň–Doubravka (1901)
  • Restaurace věže hradu Trúba, Štramberk (1901–1903)
  • Dům Jaroslava Franty, Dobřichovice (1903–1904)
  • Restaurace kostela Nejsvětější Trojice, Kouřim (1903–1905)
  • Křestní kaple u kostela sv. Remigia, Praha–Čakovice (1903–1905)
  • Restaurace kostela sv. Štěpána, Kouřim (1903–1908)
  • Nájemní dům, Masarykovo nábř. čp. 234/II., Praha–Nové Město (1904–1905)
  • Rekonstrukce a restaurace kostela sv. Martina ve zdi, Praze–Staré Město (1905–1909)
  • Rekonstrukce a restaurace kostela sv. Petra a Pavla, Čáslav (1905–1912)
  • Bezděkův dům, Nám. Republiky 95, Plzeň (1905–07)
  • Kostel sv. Jana Nepomuckého, Štěchovice (1906–1914)
  • Restaurace kostela sv. Mikuláše, Jaroměř (1908–1909)
  • Treybalův dům, Prokopova 3, Plzeň (1908, zbořeno)
  • Restaurace Pražské brány, Mělník (1908–1917)
  • Restaurace kostela sv. Petra a Pavla, Volenice (1909)
  • Restaurace kostela sv. Jakuba, Praha–Petrovice (1909–1910)
  • Restaurace kostela sv. Petra a Pavla, Mělník (1910–1915)
  • Restaurace chrámu sv. Bartoloměje, Plzeň (1910–1924)
  • Rekonstrukce a restaurace hradu, Křivoklát (1911–1922)
  • Restaurace kostela Matky Boží, Louny – Pražské předměstí (1913)
  • Restaurace kostela sv. Jiljí, Nymburk (1913–1918)
  • Úprava interiéru Hradu, Praha (1918–1919)
  • Úprava interiérů zámku pro lesní ředitelství, Brandýs nad Labem (1918–1919)
  • Nájemní domy, Podskalská čp. 391/II., 392/II., Praha–Nové Město (1921)
  • Budova Živnostenské banky, Nádražní 24, Ostrava (1921–1924)
  • Vila Hilbertových „Luisa“, Babylon (1922)
  • Vila Antonína Tilleho, Pod Kaštany čp. 526/XIX., Praha–Bubeneč (1922–1923)
  • Rekonstrukce baziliky sv. Prokopa (s. K. Hilbert ml.), Třebíč (1925–1936)
  • Budova Živnostenské banky, Horní nám. čp. 434, Olomouc (1925)
  • Náhrobek Jana Heraina, Olšanské hřbitovy, Praha (1928)
  • Letní sídlo Josefa Šejnosta, Křemešník (1930–1934)

Užitečné odkazy